VÄ‚Ëťuka

V úterý 1. června 2010 spatřila v prostorách rakovnického Muzea T. G. M. poprvé světlo světa nová básnická sbírka pana Vlastimila Řebce "Po/otevřeno".
Slavnostního křtu ještě "horké" knihy se v "přátelské" atmosféře zúčastnila vedle dalších vzácných hostů i autorka fotografií (především přírodních motivů), jež básníkovy verše doprovázejí a krásně s nimi souznějí, Lenka Pelcová. Přestože pan Řebec o sobě tvrdí, že není básník ("Nejsem básník, jsem Vlastimil Řebec!"), je. A veliký!
Věříme, že náš bývalý kolega najde čas a svou novou knihu nám osobně na půdě naší školy brzy představí.

Petr Čejka

5. ročníku jazykové olympiády pro odborné školy, jejímž hostitelem byla 23. 3. 2010 již popáté SOŠT a SOU Louny, se zúčastnilo 70 žáků z 21 středních odborných škol.
V anglickém jazyce se vítězkou stala žákyně Obchodní akademie Žatec Eliška Tvrdá (2.B). Druhá zástupkyně naší školy Karolína Leligdonová skončila na děleném 7. - 8. místě.
V soutěži v německém jazyce se k ústní části olympiády, do které postupovalo 12 nejlepších po písemném testu, probojovala Kateřina Špetová (3.A). V celkovém pořadí se podělila o 6. - 7. místo.

Výborné 3. místo si z Krajské soutěže v grafických disciplínách, kterou na konci března uspořádala Střední škola řemesel a služeb Děčín, přivezla studentka 4. ročníku OA Žatec Eva Steppanová.
V konkurenci 58 soutěžících z 15 škol Ústeckého kraje jí k tomu v kategorii psaní na klávesnici pomohl výkon 347,2 čistých úhozů za minutu.

Právě podtlak byl předmětem zpestření hodiny fyziky pro třídu 1.EL. Studenti měli možnost porovnat si vývoj fixačních zdravotnických prostředků od jednoduchých kovových dlah měkce obalených vatou a obvazy až po ty v současnosti používané vakuové. Oba typy dlah do výuky zapůjčilo občanské sdružení Záchranáři Žatec, a tak si žáci vakuové fixační prostředky na ruku, nohu i vakuovou matraci mohli sami vyzkoušet.

"Do matrace je opatrně fixován člověk s mnohačetnými zlomeninami kostí především v oblasti trupu nebo s podezřením na poranění páteře. Uvnitř matrace jsou polymerové částečky podobné kuličkám z pěnového polystyrenu. Nachází-li se v dlaze vzduch, kuličky se uvnitř dlahy volně pohybují. Díky tomu se dá dlaha snadno vytvarovat podle potřeby. Po odsátí vzduchu se uvnitř dlahy vytvoří silný podtlak, kuličky se silně semknou a vytvoří velmi pevnou podporu zlomené končetině nebo v případě vakuové matrace i celému tělu," vysvětluje vyučující fyziky Ing. Uďanová a záchranář Slavomil Jurnečka.

Další ukázky různých fyzikálních principů, které často pomáhají zachránit život, jsou již dále plánovány.

Ing. Zdenka Uďanová

Těmito slovy nás neustále pobízel pan průvodce Hanus k četným přesunům po Paříži během naší návštěvy města nad Seinou v posledních březnových dnech. Po předloňském "Vpravo hleď, uvidíš Panthéon!" mi tato jeho "hláška" asi nejvíce utkvěla v paměti. Během čtyřdenního pobytu ve francouzské metropoli jsme ji slyšeli několikrát.

Hned poprvé v Lucemburských zahradách, kde jsme ještě rozespalí vystoupili z autobusu a vydali se na první poznávací "túru". Ta vedla Latinskou čtvrtí kolem Panthéonu a Sorbonny ke katedrále Notre Dame - zde poprvé slyšíme cinkání malých eiffelovek a monotónní nabídky těch nejlepších cen od místních prodavačů, kterým někteří z nás neodolávají a nakupují první suvenýry - a odtud na pravý břeh, kde nás čekala prohlídka Louvru. Tříhodinový rozchod po bývalém královském paláci, který se proměnil v nádhernou obrazárnu, je příliš krátký na to, abychom mohli detailněji vnímat všechna vystavená díla. Monu Lisu si však nenechá ujít nikdo. Skleněnou pyramidou vybudovanou uprostřed nádvoří opouštíme prostory muzea a vydáváme se na další putování. Comédie française, La Madeleine, Olympia, Place de la Concorde... Většina z nás se ale nejvíce těší na hotelovou postel.

Druhý den začíná návštěvou ve Versailles. Je konec března a sochy v zahradách jsou ještě zahaleny do zimních kabátů. Hlavní turistická sezona teprve začne. Prodavači ryb, ústřic a krabů, zeleniny a sýrů na místním trhu jsou ale v pohotovosti pořád. Odpoledne míříme do moderní čtvrti La Défense. Za nákupy. Poté se vracíme na levý břeh a kolem Invalidovny směřujeme k Eiffelově věži, abychom shlédli na Paříž z ptačí perspektivy kovové dámy pana Eiffela. Ta nám nemizí z dohledu - oděná do třpytících se šatů z miliónů žároviček - ani během noční plavby po Seině.

Třetí den si můžeme přispat. Na změnu zimního času nezareagovala obsluha hotelu a místo v půl osmé snídáme o hodinu později. Po sladké snídani vysedáme z autobusu na místě, kde se psaly dějiny Francie - na Place de la Bastille. Avšak místo obávané pevnosti zde nalézáme "jen" moderní prosklenou budovu Opery a uprostřed náměstí tyčící se Červencový sloup. Daleko více francouzskou historii připomíná nedaleké Vogézské náměstí, o němž se v průvodcích píše, že patří k těm nejmalebnějším v Paříži. Zcela právem. Metrem se přesouváme k Musée d´Orsay. Největší radost nemám z místních impresionistů, ale z monografie dvorního fotografa Paříže Roberta Doisneaua, kterou nacházím v místním obchůdku. Na jeho výstavu, která se koná v těchto dnech, mi nezbývá čas. Objemná monografie je pro mne ale hřejivou náplastí. Završením nedělního programu je návštěva Montmartru, malebné čtvrti na jediném pařížském kopci. K bazilice Sacré Coeur na samotném vrcholu míříme oklikou. Byla by veliká škoda pořádně nenasát atmosféru míst, kde žila umělecká bohéma a kde dodnes můžete potkat desítky malířů. Na Place du Tertre je jejich hustota největší. Dlouhá fronta nedočkavých zájemců stojí i před kabaretem Moulin Rouge. Představení brzy začne.

Poslední den našeho pobytu v Paříži otvírá procházka po hřbitově Père Lachaise, nejslavnějším pařížském hřbitově, na němž jsou uloženy ostatky mnohých slavných osobností. Míjíme tak například hrob Edith Piaf, Marcela Prousta, Oscara Wildea, Molièra, Balzaka i ten Chopinův. Letošní dvousté výročí jeho narození připomínají květinové věnce, kterých je jinak na kamenných náhrobcích poskrovnu. Po dalším přesunu metrem pokračujeme k Centre Georges Pompidou. Tato několikapatrová budova, která vypadá tak trochu naruby a zvenčí se chlubí svým barevným potrubím, ukrývá v nejvyšším patře Muzeum moderního umění. Kubistům, dadaistům a surrealistům se snažím ještě porozumět, ale nad tím nejmodernějším "uměním" kroutím hlavou. Teď teprve chápu slova na ceduli umístěné na začátku expozice, která upozorňovala návštěvníky, že některá díla se mohou dotknout jejich citlivosti. Náš poznávací zájezd se blíží ke konci. Žáci dostávají poslední rozchod, aby sami zdolali tříkilometrovou Champs-Élysées od Vítězného oblouku k Place de la Concorde. Nikdo se neztratil a náš autobus odjíždí načas.

Věřím, že se všem zájezd do Paříže víceméně líbil a že nezapomenou na mou fotografickou soutěž. Nazval jsem ji "Fotogenická Paříž". Snad právem. Ani fotografie (stejně jako tento pokus o reportáž) ale nedokážou zachytit vše. Naše srdce a paměť ano.

Petr Čejka

Ve dnech 26. a 27. 1. 2010 se konal ve Znojmě 4. ročník soutěže MD/DAL. Tohoto neoficiálního mistrovtsví ČR v účetnictví se zúčastnilo 159 soutěžících z 82 škol ekonomického zaměření z celé republiky. Naši školu reprezentovaly studentky 4.A Lucie Bárová a Lenka Kocíková.

Soutěž se skládala ze dvou úkolů. První den všichni zpracovávali úkol připravený Svazem účetních a Soukromou vysokou školou ekonomickou Znojmo, a tím bylo účtování příkladu včetně uzávěrky a závěrky. Na tuto práci měli studenti vymezený čas 240 minut. Následující den absolvovali všichni test z účetní teorie, jenž obsahoval 100 otázek zpracovávaných prostřednictvím PC. Časový limit tohto úkolu, který připravila OA Znojmo, byl 75 minut. Maximální počet bodů, kterého mohli soutěžící za obě práce dosáhnout, byl 150.

V silné konkurenci obsadila Lucie Bárová 55. místo se 117 body a Lenka Kocíková 71. místo se 107 body. Obě studentky splnily podmínky pro uznání zkoušky z účetnictví při certifikaci účetních 1. stupně. Svaz účetních ji uzná na základě jejich písemné žádosti.

V hodnocení škol obsadila Obchodní akademie Žatec v silné konkurenci 82 škol velmi pěkné 34. místo se 112 body. Oběma děvčatům gratulujeme.
Ing. Antonie Trávníčková